Smějete se mi, že jsem jiná? Já se směji vám, že jste všichni stejní
Osud neexistuje. Osud je jen slovo, za který se schováte, když něco poděláte...

Nesplněná přání

31. října 2011 v 10:00 |  Temný pes
Jj, já se nevzdávám a hned sem šoupnu další hovadinu... Jo, jsem zoufalec. Snad vám to neva. Plís, zanechte komenty, kde vyjádříte názor na tenhle vejmysl
Když se probudila, ležela na něčem hebkém. Otevřela oči.
"Ach, maličká se probudila."ozval se nějaká oplácaná žena, která měla svá nejlepší léta za sebou.
"Maličká? Je stejně velká jako Ark."zasmál se nějaký vychrtlý stařík.
"To ano."přikývla žena. Vzápětí se otočila na fenku. "Copak si tam dělala? Vždyť si skoro umřela."
"Já chtěla."zavrčela fena vztekle a pohodila hlavou.
"A pročpak?"usmála se žena.
"Tomu byste nerozuměli."zakňučela fenka.
"Tak to zkus."pobídl ji stařík.
"Říkám, že byste tomu nerozuměli."zavrčela fena vztekle.
"Jak to můžeš vědět?"usmívala se stařenka.
"Protože jste jen lidi! Nevíte nic a ničemu nerozumíte!"zaječela fena, až sebou staříci poděšeně škubli. "Kdyby vás nebylo, kdyby vás nebylo, nic by se nikdy nestalo!" Stě mi slovy vystřelila z domku jako namydlený blesk a zastavila se na kopečku.
"Proč?! Proč?!"zařvala na slunce. "Já chtěla! Proč nikdy nemám to, co chci?!"
"Nejspíš záleží na tom, co chceš."ozvalo se za ní. Ten někdo měl jemný hlas.
"Smrt. Víc nic."zavrčela.
"Jednou přijde. Všechno jednou umře."ozval se ten hlas za ní.
"Já ne. Mě musí někdo zabít. A ještě to není jisté."zakňučela.
"Co blbneš? Jasně že umřeš. Až budeš stará, víš?"ozval se znovu ten hlas.
"Já neumřu. Nestárnu. Jak můžu zemřít, když mě pořád někdo zachraňuje a nestárnu?"odsekla.
"Hele, vypadáš jako já a moje matka taky umřela. A nikdo jí nezabil."ozval se ten dotěra znovu, pobaveně.
"Jak se jmenovala?"zeptala se.
"Terenit."odpověděl prostě.
"Tak to bych ti ráda poupravila mínění o tvé matince. Nebyla stará, ale nemocná."
"Jak ty to můžeš vědět?"
"Znnala jsem ji. Měla nemoc zvanou Materys. Je to hrozně vážný a dlouho neškodný. Když se to poprví objeví, nedá se proti tomu už nic dělat."
"Hele, jaks jí mohla znát? Kolik je ti let? A jak se vlastně jmenuješ?"
"Znala jsem ji. Tečka. Je mi třicet pět a jmenuju se Šanja. Chci na tobě dvě věci. Za á, proč tě to zajímá? Za bé, jak se jmenuješ ty?"zavrčela otráveně a otočila se na něj. Opravdu vypadal jako ona a byl i čistokrevný, protože příměs cizího plemene nejde, štěňata nepřežijí. Měl mohutný hrudník, silné zadní nohy, rudé oči bez bělma a zornic, silný dlouhý ocas a převislé uši. Rychlý, s výdrží a schopný bojovat za jakýchkoliv podmínek. Jenže to nevěděl. Šanja přemýšlela, kdo je jeho otcem. Volně žijících Temných psů bylo velice málo.
"Za á, teď tady budeš žít, tak o tobě chci vědět co nejvíc. Za bé, jsem Ark a dám ti bonus cé, je mi dvanáct."odpověděl pyšně.
"Za á, ne, nebudu tu žít, za bé hezký jméno a cé bylo naprosto zbytečný, škvrně."srazila mu Šanja hřebínek.
"Buď tý lásky a dobroty a vysvětli mi, jak si myslela že tu nebudeš žít a že jsem škvrně."zavrčel uraženě.
"Nebudu tu žít, protože hodlám zmizet někam pryč, nejlépe do hor. A škvrně jsi, je ti dvanáct a mě je pětatřice."zavrčela posměšně. Urazit Arka, to byl její cíl. Dosáhla ho a teď se bude soustředit na něco důležitějšího.
"Jen si nevyskakuj. Umíš snad shánět stáda krav?"zeptal se Ark se smíchem.
"Ne, to neumím. Ale umím se o sebe postarat, bojovat a zabíjet. A promiň, změna. Umím shánět stáda, ale koňská."
Najednou uslyšeli dupot.
"Co to je?"zeptal se Ark vystrašeně.
"Průser, a velikej."zakňučela Šanja vyděšeně. "Jak dlouho sem byla mimo?"
"Tři dny."odpověděl Ark nechápavě.
Šanja útrpně zavřela oči. Poznala ten dupot. To byli démoni. Oni nesnášejí, když jim některý ze psů uteče. Terenit nechali být, protože byla nemocná. Ale Šanju budou chtít zabít. A s ní i ty lidi. Musí jim nějak pomoci.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Enfersis Enfersis | 31. října 2011 v 21:03 | Reagovat

Žádná hovadina to není... náhodou mě celkem i zajmá pokračování. :-)

2 roliand roliand | 31. října 2011 v 23:07 | Reagovat

je to úžasný kdy bude další díl?

3 AranisLea AranisLea | 1. listopadu 2011 v 13:22 | Reagovat

Jú, sem ráda, že se vám to líbí :-) Jinak, pokráčko by mělo bejt každodenní (dokud nevyčerpám zatím napsaný kapitolky).

4 Black Black | 27. ledna 2012 v 22:27 | Reagovat

wow,suprový :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama