Smějete se mi, že jsem jiná? Já se směji vám, že jste všichni stejní
Osud neexistuje. Osud je jen slovo, za který se schováte, když něco poděláte...

SEN ála Robinson Crusoe II

11. listopadu 2011 v 13:37 |  Příběhy
Tak, jsem opět zde-e a je zde i pokráčko mého SNU! Doufam, že jste se na něj těšili (jako že ne) a doufam, že se bude líbit :D Tápu o něco víc než u toho minulého, stále neznam jméno Hraběte a nyní ani jeho matky. Krycí jméno: Hraběnka. Jak originální, že? Jinak, pokud si ji chcete opravdu DOBŘE představit, mrkněte na Marii Terezii XD Fakt, dokonalejší podobiznu tu asi nenajdete!
Seděl jsem v nádherném polstrovaném rudém křesílku a upíjel víno. Měl jsem na sobě elegantní hnědý oděv, hnědý klobouk s modrým perem. Proti mě seděla má matka, Hraběnka... Po levici jsem měl Zeka, po pravici Miu. Ta se cpala jako nezavřená. Oba měli možnost se převléknout. Zek toho využil a dostal oblečení služebnictva. Mia pár služek pokousala, protože svoje šaty jim nehodlala dát ani za nic. Je praštěná, ale roztomilá, jak prohlásila má matka. Já nemohl než souhlasit (nehledě na to, že kdybych nesouhlasi, dostal bych po palici).
"Ta se ale cpe."prohlásila má matka láskyplně.
Naklonil jsem se k Zekovi: "Má slabost pro nenažrané děti. Hlavně proto, že Mia je taková vychrtlice, kdežto matka je tak trochu... Uhm... Slušně řečeno... Kypřejší."vysvětloval jsem. Zek se rozesmál a zadusil se tak vínem, které měl v puse.
Venku se ozval hluk. To bylo trošku zvláštní, protože i když jsme byli dost blízko Londýna, pořád jsme nebyli dost blízko na to, aby přes nás pžejíždely kočáry s panstvem, popřípadě zásobní vozy.
"Co to je?"zeptal jsem se.
"Lidi."mávla matka rukou a zabpřila pohled do své číše vína. Matka pila horzně moc, taková dávka by zklátila kdejakého námořníka, ale ona zůstávala naprosto střízlivá i když vypila třeba sud vína. Jak to dělá nikdy nepochopím.
Za to Mia znejistěla při tom hluku a odběhla k oknu. Matka se ji snažila nalákat na cukroví, ale ona tam stála a civěla ven.
Ztěžka jsem se zvedl a dokráčel k ní. Venku pochodovala děsná spousta lidí, mezi nimi i má atraktivní blonďatá sestra. *jak ví, že je blonďatá nechápu, protože ji neviděl, ale je blonďatá XD*
"Co se tu děje?"nechápal jsem.
"Lidi."pokrčila matka rameny.
"Má drahá máti,"tenhle tón a oslovení používám vždy, když jí chci naznačit, že je kráva. "Tito lidé, pochodující středem našeho panství, nevypadají příliš přátelsky. A to hlavně proto, že je vede moje sestra." Moje sestra je taky kráva. Zlá kráva, nutno podotknout.
Matka se jako vychřice přihala k oknu proud vzduchu málem vyhodil Miu přímo pod nohy pochodujícího davu."
"To přejde."mávla matka rukou a odkráčela zpátky do středu salonku.

Vyšel jsem z Miina pokoje. Donutit ji k tomu, aby si lehla a spala byl úkol těžký jak všechny Heraklovy úkoly dohromady.
Pokojík původně patřil sestře a byl celý růžový. Chudák Mia z toho měla málem srdeční záchvat, ale nakonec se s odporem uložila ke spánku. S velikým odporem. Když jsem odcházel, její bledý nosík byl pořád odporem nakrčený.

Zek byl dole a zjevně s mou matkou soutěžil v chlastání, poněvadž byl úplně namol. Jen co jsem přišel, matka se zvedla a mávla nad ožralým Zekem rukou:
"Odveď toho násosku do jeho pokoje a pak si dělej co chceš."
Jen co to řekla, chlapcova hlava práskla do stolu a on začall hlasitě chrápat.
"Možná si chtěla říct: Odnes tu mrtvolu do jeho pokoje a pak se dovleč k sobě."ušklíbl jsem se.
"Tak nějak."kývla matka a vznešeně odkráčela. Protočil jsem oči.
Ve finále Zeka odneslo služebnictvo, protože na mě byl moc těžký.

Ráno jsem opět postával u okna. Jek Zek, tak Mia ráno někam zdrhli. Nádvoříčko našeho panství bylo vylidněné, protože všichni byli zabarikádovaní ve stáji. Koně odtamtud vyvedli a ty teď postávali pod javorem uprostřed našeho nádvoříčka. Byli všichni.
"No, řekl bych, že to nepřešlo."uvítal jsem matku škodolibě výtězným tónem.
Ta se hned přihrnula k oknu a zůstala zírat. Na tváři se mi objevil škodolibý výraz.
"Co budeme dělat?"zeptal jsem se.
"Nevim."svěsila máti hlavu.
"Ale já ano. Závolám svou sestru. Ta to vyřeší."ozvalo se ode dveří. Tam stál Zek v honosném smaragdově zeleném oděvu. V klobouku měl stejně jako já zapíchlé modré pero.
Přišel k nám. Čuměl jsem.
Do dveří vešla ještě jedna postava. Byla malá, vychrlá a celá v černym.
"Tvoje ségra je tam taky."ušklíbla se postava a vešla víc do světla. Mia. Tak ona neni němá?
"Jmenuju se Amy * to si jen myslím, nejsem si jistá* a nejsem němá."prohlásila a o krok ustoupila. Za ní stála parta dětí.

Zatím The End, zejtra to snad skončí XD
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Amanda Amanda | 11. listopadu 2011 v 20:37 | Reagovat

Vážně nwm, co se ti to zdají za sny, ale rozhodně mě zajímá jak to dopadne.xDD MImochodem, bude nějaká další část povídky?xDD

2 AranisLea AranisLea | 12. listopadu 2011 v 10:58 | Reagovat

Mě to taky zajímá, ale budu si muset ještě počkat, dnešní sen si nepamatuju :-( Bude, bude, jenom nevím kdy :-D Nejspíš dneska ;-)

3 Jiskra Jiskra | Web | 27. prosince 2011 v 16:08 | Reagovat

Nemůži říct nic jinýho než "Pání. Jak to děláš že máš tak skvělí sny a aumíš je tak dobře napsat?" :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama