Smějete se mi, že jsem jiná? Já se směji vám, že jste všichni stejní
Osud neexistuje. Osud je jen slovo, za který se schováte, když něco poděláte...

Znovu na útěku

2. listopadu 2011 v 12:00 |  Temný pes
Ahojite. Já vim, že vás to naprosto nezajímá, ale stejně tu je další kapča

"Buď potichu ty idiote."zavrčela. Ark jen zíral. To fenu rozzuřilo ještě víc.
"První ji neseš ty, budu v noci hlídat."zavrčela vztekle a otočila se.
"První ji neseš ty, budu v noci hlídat."pitvořil se Ark. Šanja na něj zavrčela tak hrozivě, že se přikrčil.
"První ji nesu já, ty budšeš v noci hlídat. Jasně, jasně."zakňučel Ark vyděšeně.
"Co se děje?"zeptala se dívka vyděšeně.
"Tady paní královna ti to vysvětlí"řekl Ark s posměchem.
"Je to tvoje děvče. Aspoň se nebudeš nudit, až jí poneseš."prohlásila Šanja medově. "A teď fofr, nemůžeme jít rychleji jak klusem, takže čím dřív vyrazíme, tím líp."
"Co se děje? Klusem kam? A před kým utíkáme?"nechápala dívka.
"Nejdřív mi vylez na záda, pak ti to vysvětlím."rezignoval Ark. Dívka neprotestovala.
"A kam teď, ty Alfo?"posmíval se Ark.
"Přímo za mnou, škvrně."zavrčela Šanja. Ark protočil oči a vyrazil za ní.
"Tak, už mi někdo vysvětlí, co se děje? A jakpak se jmenuješ, maličká?"ptala se dívka překvapeně.
"Já jsem Šanja. A jak se jmenuješ ty,štěně?"zeptala se Šanja výsměšně.
"Já jsem Karolína."odpověděla dívka. "A neříkej mi štěně, určitě jsem starší než ty, maličká, protože mi je dvacet."
"Tak to jsem o patnáct let starší."posmívala se dál Šanja. Karolína překvapeně zamrkala.
"Velký démone, jak někdo může žít s lidmi do smrti smrťoucí nepochopím."zavrčela Šanja.
"Proč?" nechápala dívka, pohodlně si užívající jízdu na Arkovi.
"Necháte se hrozně snadno překvapit."vysvětlila Šanja klidně.
"Ty ne?"usmála se Karolína.
"Ne. Já ne."posteskla si Šanja a hlavou jí mimoděk bleskla vzpomínka na jejího druha. On ji taky zachránil, když měla umřít. I ti dva stařečkové. Teď jsou mrtví. Jak hnusné.
"Na co myslíš?"zeptal se jí Ark jemně.
"Na nic."odpověděla.
"No tak, řekni nám to."pobídla jí Karolína.
"To byste nepochopili."odsekla fena.
"Určitě ano."pobízel ji Ark.
"Říkám, že byste to nepochopili."odsekla Šanja nasupeně. Bylo neuvěřitelně lehké ji naštvat.
"Jak to můžeš vědět?"nedala Karolína pokoj. Ark radši mlčel, došlo mu, že jde do tuhého a Šanja brzy vybuchne.
"Jak by mohl člověk a zhýčkaný domácí čokl pochopit všechno zlo světa?"zaječela Šanja. "To nepochopíte, protože nevíte nic o psí věrnosti, co kecam psí, o věrnosti mého druhu! Kam se na nás hrabou labutě!"
"Umřel ti pán?"zeptala se Krolína vlídně.
"Bohužel ne, stále žije."zasyčela Šanja nenávistně.
"Tak komu jsi byla věrná když ne pánovi?"nechápala Karolína.
Šanja vztekla zafuněla a trochu zrychlila. Ark měl co dělat, aby jí stačil.
"Před kým vlastně utíkáme? A kde jsou moji rodiče?"zeptala se Karolína po chvíli.
"Utíkáme před démony a tvoji rodiče jsou ve Věčných lovištích."odpověděla Šanja tak klidně, jako by mluvila o večeři.
"Co?!"vyjekla dívka a její modré oči se začaly plnit slzami.
"Napadli nás, teda vás, démoni, zapálili vám domek a tvoji rodiče se udusili."vysvětlila Šanja s naprostým klidem.
"A já ne? Proč já ne?"nechápala Karolína a z očí jí začaly téct slzy.
"Tebe sem vytáhla, ale kdyby Ark nebrečel, stejně by si zemřela."zamumlala Šanja.
Karolína se rozplakala. Brečela jako nidky v životě, slzy skrápěly Arkův kožich.
"Moji rodiče jsou mrtví a já utíkám pryč. Jak mě najde můj Delen?"brečela.
"Kdo?"nechápal Ark.
"Delen. Můj přítel. Před měsícem ho odvedli do války proti démonům."vysvětlila smutně Karolína. "Snad to přežil."
"Jak vypadal?"vyzvídal Ark.
"Měl dlouhé černé, kudrnaté vlasy,tmavé oči a v uchu naušnici."vysvětlila dívka a odhrnula si z obličeje pramen rudých vlasů.
"Bohužel, ten už tě hledat nebude."zakňučela fena, která si hned vzpoměla, že jednoho takového muže zabila.
Karolína se rozbrečela a celá trojice smutně pokračovala v klusu.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama