Smějete se mi, že jsem jiná? Já se směji vám, že jste všichni stejní
Osud neexistuje. Osud je jen slovo, za který se schováte, když něco poděláte...

Koule, čas a záhada

24. července 2012 v 17:00 | AranisLea
Jupíííí! Konečně se zase můžu natáhnout ke klávesnici a vypustit svoje kecy :D Mimošlapem, předem se vám olouvám za chyby :-)
Měsíc/Luna/Úplněk/Srpek, nebo taky měsíc/31 dní/několik nedělí (sorry, ani za prachy si nevzpomenu kolik), či Měsíc/přírodní satelit/hrouda prachu/zrcadlo ro sluneční paprsky
Měsíc. Něco, co nás odjakživa fascinuje. Kulaté stříbrné... kolečko zářící na noční obloze, náš přírodní ukazatel času, ta tajemná a magická hrouda prachu, na níž se lidé dostali za velkých jásot. Kdybyste mě zastřelili, tak si nevzpomenu, kdo to byl. Vim, kdo byl pvrvní ve vesmíru, ale kdo byl kurňa první na měsíci?! No nic, odbočuju. Je to jedno slovo pro mnoho věcí. Tady máte ty tři, na které jsem si zrovna vzpoměla:
1)
Luna
Už odjakživa je měsíci dáno hafo magických sil, od schopnosti nás posednout (náměsíčnost) po schopnost propůčovat nám sílu k magickým rituálům. Za úplňku se také probouzí vlkodlaci. Je to citát, ale nemam páru odkud. Majitel bude neznámý, dokud ten film znovu neuvidim. Opět odbočuju.
Ale myslíte si, že to je jen plno keců a nejrůznějších pohanských vymyšleností? Možná máte pravdu. Jenže nikoho to nezajímá, kupodivu. Nebo někoho možná, ale mě ne. Já na jeho magii věřím, i když si spousta lidí klepe na hlavu.
A to hlavně od chvíle, kdy jsem letos na jaře viděla nad Prahou rudý měsíc. Že je to přírodní úkaz? Že to nemá s magií nic společnýho? Že se to dá rozumě vysvětlit? A co jako? Možná sme s tátou byli jediný exoti, kteří zajeli na kraj dálnice, aby se to (neúspěšně) pokusili vyfotit, ale jako co? Každej, kdo byl natolik při smyslech, aby to vnímal, by mi magii toho okamžiku odsouhlasil. Zářivé žluté tečky světýlek Stověžatého města uprostřed tmy a nad tím obrovské rudé kolo, nádherné a magické. S přírodníma vědama běžte do háje. Já nechci vědět, proč byl rudej. Možná se na to ptam, možná mě to zajímá, ale věřit, že to způsobila magie je mnohem roztomilejší a úžasnější, než vědět, že to způsobily nějaký pošahaný částice nebo lom světla.
A vám se úplněk (nebo třeba srpek) magický nezdá? Mě ano a sem schopná si vykroutit krk abych ho viděla.
2)
31 dní
Nyní jeden z dalších abstraktních pojmů, čas. Kdy sj dávno se to řídilo podle úplňku, řekla bych (no jo, když nemáte stopky, čas se měří dost blbě!), ale teď je to jen nkolik dní, které se už skoro ani nepočítají podle východu slunce, ale podle hodin, který se počítaj podle kdo ví čeho.
Tenhle časovej úsek je poměrně důležitej a možná si to bez něj nedokážeme představit. No, kdo bych chtěl říct, že je dítěti 91 (v případě letních měsíců 92) dní, místo aby řek, že mu sou dva měsíce? Nebo za 31 jedna dní mi bude 20, místo za měsíc mi bude dvacet (dávám přípklad, rozhodně mi neni dvacet a fakt nemam narozky v létě!)? Komu by se chtělo počítat, když může říct tři měsíce? Velmi obyčejná věc, jedna z mnoha, která je, a být nemusí.
Mimochodem, proč už to nesouvisí s úplňkem? Já jen, že už je to poaždý jinak, tak by mě zajímalo proč ;-)
3)
Přírodní satelit
Hrouda prachu, na kterou se kdysi kdosi slavně postavil, všichni z toho byli paf a mě je to teď srdečně jedno. Smutný, co? Možná si myslíte, že tim okamžikem, kdy si stoupli na povrch naší Luny, magie úplňku zmizela. Prdlajs zmizela. Možná se ještě proloubila, a to hned z několika důvodů.
Za prvé, nějak musel vzniknout. To už samo o sobě je dost magický a můeme si představit cokoliv, od planety, která nebourala do té naší, po fantas magorie, jako že to je vejce obrovskýho kosmický draka a jednou se vylíhne gigantické stříbrné dráče (fajn, přitažený za vlasy, ale já v pěti letech považovala Český středohoří za hřbetní ostny obrovskýho draka, stejně jako Krkonoše, Šumavu nebo Alpy, a jednou měli vzlétnout a nechat po sobě úžas a spoustu odhlený hlíny *rozhodla se nedávat najevo, že teď, téměř v patnácti letech, o tom stále sní*).
Za druhé, nějak se musí udržet u Země. Jasně, jasně, gravitace, ale Slunce si drží i Pluto, a to je mnohem dál, tak jak je možný, že ve chvíli, kde jsou Měsíc a Slunce v jedný rovině, si ho k sobě nepřitáhne? Nebo proč si ho nepřitáhne některý z našich větších sousedů? Uznávám, že tohle už by patřilo spíš do tématu o vesmíru jako celku, ale rozhodně to stojí za uvážení.
Za třetí, nějak musí odrážet ty parsky. Ne, že bych do toho chtěla nějak kecat, ale Sluníčko je žlutý, světlo stříbrný a na celym měsíci neni jedno jediný pitomý přírodní zrcadlo a měsíc je všechno možný, jen ne hladkej, tak jak to, že odráží naše drahé paprsky? Nehledě na to, že mění jejich barvu? Možná opravdu svítí jen on sám, ale málo a tak to běžně nevidíme, nemluvě o tom, že zatmění Měsíce je málo častý, ale on přece svítí všem a okolo planety furt krouží, tak by to zatmění mělo bejt dost častý!
Podle mě je doopravdy magický a ať se jde bodnout třeba celá armáda vědců! A co se dn týče, nechme je bez poskvrny tak, jak jsou a úplňky si holt budeme muset dohledat na netu, popřípadě na obloze. A co vy? Taky milujete měsíc tak jako já?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 forseasen forseasen | E-mail | Web | 24. července 2012 v 18:03 | Reagovat

Dobrý článek !

2 Inka Inka | E-mail | Web | 24. července 2012 v 20:06 | Reagovat

:-) moc hezké, měsíc je opravdu magický

3 trampraha trampraha | Web | 6. srpna 2012 v 18:43 | Reagovat

Chceš vidět pěkný blog o pražských tramvajích? Stačí zadat do vyhledávače www.trampraha.blog.cz nebo kliknout na "WEB" :) .

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama