Smějete se mi, že jsem jiná? Já se směji vám, že jste všichni stejní
Osud neexistuje. Osud je jen slovo, za který se schováte, když něco poděláte...

Noční Karlštejn

19. srpna 2012 v 0:49 | AranisLea |  Deník cestovatelky
Jely jsme za kultůrou, dostaly jsme kultůru a vejtlem. Smát se je zdravé a život prodlužující. Zájemci o nesmrtelnost, nechť zaplatí vstupné a dostaví se v určený čas na určené místo.

Noční Karlštejn, vypadá - chvilka napětí - stejně jako denní Karlštejn. Překvapivě. Pokud chcete dlouhej výklad o architektonickejch skvostech, Kájovi ívé, jeho manželkách a podobnym, počkejte si na ráno. Třeba se dočkáte. Pokud máte zájem o nezapomenutelnou podívanou, olalá, pokračujte branou!

Je to vážně fakticky boží (to slovo už začíná bejt blbý- musim vymyslet něco novýho!). Dobový kostýmy sou možná už jakž takž k vidění i za dne, ale vidět Káju ívé na trůně, zbrojnoše na hlídce a panstvo při tanci se hned tak nepoštěstí. Nehledě na to, že sem se hihňala snad v každý druhý místnosti, ven sem vylezla a vypadala, jak kdybych si šlehla. A to nejen proto, že sem byla vyhihňaná...

Všichni jsou v dobových kostýmech a když budete pozorně poslouchat, tak se dozvíte i něco z historie. Celá prohlídka je zasazená do doby, kdy měl Kájínek třetí ženušku, jedna z věží ještě neni postavená a já bych měla začít konečně o tý prohlídce :D
Uvítá vás tedy průvodkyně v onom zmiňovaném dobovém kostýmu, krátce na to začne první středověkej souboj, průvodkyně dostane seřváno (samozřejmě sehraně) a my padáme dál. Tam průvodkyně prohlásí: "To je prce tohleto, člověku strčej do ruky klíče, je to těžký, furt taj chodim, pak mě ještě seřvou... Nechcete tu někdo pracovat? Je to fajn práce!" A já se začala hihňat jak idiot.
To mi vydrželo do další místnosti, kde se hráli kostky a jako mluvilo se o válčení a tak. Pak právě na jednoho válčeníka: "Nechceš si zahrát kostky?" Teď on se tam hrne, ale chytí ho manželka a prej "Ne." a on hned "PromiŇte pánové, ale ne.". Načež jsem se opět začala hihňat. Pak jeden z těch dobovejch mužů co tam byli: "Teď potěšíme dámy... Jak jinak než tancem!" Venku už byla tma a tak jinej: "V tuhle hodinu ještě tancem..." A já se začala dusit a myslela sem, že snad chcípnu.
No, šlo se dál, ven, jakoby, a tam stráž. A te jeden začal hned naší průvodkyni nadbíhat, odstrčil ho druhej, že se s tim stejně nemůžou zabejvat, protože hlídaj. Tak ten první, že co jako, že už tady hlídá takovou dobu, že ta vteřina je nezabije. A pak povidá: "Já tady deset hodin stojim, zíram na zeď, ta se nemění..." a já šla do kolen. Druhej, že to je fuk, že ji stejně viděl první. No a ten první stráž prej vidět nestačí a pak "Ty tady stojíš, voči vyvalený, bradu dole, slina v koutku, pod tebou loužička z tý sliny, ale to nestačí, musíš něco říct!" Já vyhihňaná, přidušená, jak jsem se snažila netlemit nahlas, no prostě fajnový. Pak jako souboj o onu dámu a ten první stráž zabodne svoje kopí do zdi té ještě "nepostavené" věže. Průvodkyně to komentuje slovy: "Ty tady bouráš zeď, ona ještě nestojí a ty jí tady bouráš!" Načež si začnu hryzat ret. Ještě hodně vtipnejch hlášek bylo, ale ty už si nepamatuju.
Další místnost. Já ještě pořád vytlemená. Tam sem měla možnost se uklidnt, poněvadž to zas tak vtiný nebylo, jen jsme se setkali s někym, kdo "hlídal" krále a císaře při modlidbě.
Následovala cesta právě ke Kájovi, kterej tam měl biskupa. Tak jako si povídali a přišla řeč na nějakýho biskupa z Polska, kterej buď moh zachránit církevní čest (a neoddat polskýho krále, kterej už jaksi manželku měl, ale rozhodl se praktikovat rozvod), nebo (je oddat a) zachránit si majetek. Kája to komentoval slovy: "To sem napjatej, jak to dopadlo.". To byla čistá, nezředěná ironie a já se opět začala neovladatelně hihňat.
Další místnost, tam byla jakási sešlost, já se hihňala Karlovejm výrazům, ničemu jinýmu.
V další místnosti si pamatuju jen to, že sem tam uviděla kluka (kdo ví, kolik mu bylo, ale byl fakt mladej), vlasy dlouhý jak já (pod lopatky), světle hnědý a já začala slintat jak bernardýn v létě. Božer, to byl kusan!!!! Stejně to bylo jedno,protože tady už jsem se moc nehihňala. Jen slintala. Nápadně nenápadně :D
Nu, v další místnosti to bylo taky parádní (byl tam i ten kusan, háááách!). A jinej kluk (taky mladej, ale ne tak hezkej :D) tam recitoval básničku. Mámu úplně dostala. Bylo to o lásce. Já mu špatně rozuměla (a ne, nebylo to tim, že sem slintala nad kusanem), nicméně jsem mámě nabídla, že za básníkem půjdu, a jestli by mi tu básničku pro ni nedal. Odmítla. Nevadí, stejně bych tam nešla. Další dobový tanec (ono jich bylo hodně, ale já se jima moc nezaobíram) a pryč.
Divte se, nedivte se, zabralo to celejch 70 min. a já jen litovala, že to nebylo víc.
Matka mě musela z hradu odvést za ruku, protože jinak bych se asi vrátila zpátky za kusanem. Fakt sem vypadala zhuleně...

Mam ráda kulturu, hrozně moc, jenže jsem taky nezadaná puberťačka zastávající názor, že kultura nám nikam neuteče, zatimco on by mohl :D

Cesta zpátky byla ovšem taky veselá, protože mě jáhlo, a to dost kvalitně. Když se pak sára ptala, co to svítí tam nahoře (myslela hradní okna - hrad jako kráva, přiměřený okna a ona se zeptá, co to je, a je fuk, že byla tma jak v pytli), tak jsme prohlásila, že to sou broučci a to hranatý (okna) jsou jejich luicerničky. Následně sem si málem rozbila hubu, prohlásila, že sem chci znovu a dál šla celkem v pohodě :D
Byl oto fakt supr-čupr, úpe nemám slov a kvůli kusanovi to fakt neni (to by byla samostatná kapitola, řekla bych :D)! Hrozně to doporučuju, hlídejte si, kdy to příští rok bude, rezervujte lístky a vyražte!!! Je to neskutečný!!!! Háááách, ten výhled, atmosféra.... MŇAM!
Dobrou noc, přátelé, a fakt tam vyražte (já si nechala ujít Okoř, abych tam mohla!!!)
P.S. Nemam zrcadlo, ale je mi jasný, že vypadam jak zhulená kočka Šklíba XD
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Majkelina Majkelina | Web | 28. srpna 2012 v 13:41 | Reagovat

Ahojky :)
Jen upozorňuji na poslední PPJ s překvapením.
Majkelina :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama