Smějete se mi, že jsem jiná? Já se směji vám, že jste všichni stejní
Osud neexistuje. Osud je jen slovo, za který se schováte, když něco poděláte...

Skryje na druhou

14. srpna 2012 v 20:51 | AranisLea |  Deník cestovatelky
Jop, už je to dlouho, co sem tam byla, nicméně některé vzpomínky nevyblednou :D Pak se juknu, kdy přesně to bylo... Njn, občas se prostě nechce psát :D


Vejletek začal fajnově, jen si vzpomenout, jak :D Vím jen, co bylo první a co druhej den. To bude muset stačit (ne, že by vás to někdy zajímalo, což?) :-)

Velká buková
Já talent jsem ji okamžitě překřtila na Velkou dubovou (listnáč jako listnáč). Je to rozhledna. Je boží. Bylo horko jako v psinci, ale na rozhledně foukal příjemnej větříček, takže to horko nebylo tak cejtit. A ten výhled, ten výhléééd!!!! Byl úžasnej. Chtěla bych se umět proměnit v ptáka. Byla to opravdu krása. Prostě božský.

Hamouzův statek
No, už se mi jednou podařilo přečíst Hamounův (a word už to tak opravil), takže pokud se vám to povedlo taky, nic si z toho nedělejte :D Neni to nic jinýho, než hodně starej barák, respektive statek. Je přinejmenším zajímavej. Všude na vás dejchá to něco starýho... Áááách! Nicméně romantiku nehledat, ona jest jaksi nenalezitelná (absolutně nulová). Ale jak řikam, je to krásný, všude na vás dejchá to starý... Hááách :D

Zřícenina Jenčov
Tohle je, dámy a pánové, romantika. Sice jsou to jen zarostlý zdi, nicméně jsou uprostřed lesa, světlo, kytičky, ptáčci (ano, jsem vysoce pozitivně naladěná :D) atd. atd... Ne, teď vážně. Kdyby už nic jinýho, cesta a prostory jsou vážně nádherný. Zbožňuju lesy a přírodu, takže tohle byla nádhera. A viděly jsme myšku. Maličkou, béžovou, rozkošnou. Něco hledala v trávě. Byla úžasnáááá!!!

Skryjský jezírka
"Temně hučíííí, Niagááááára, temně hučíííí, do noci..." Kdo potřebuje Niagáru, když má Skryje? Do jezírek teče potůček, jsou tam peřeje, kamínk, skály, nádherná voda (je nezávadná-osobně jsem se s ní pocákala, nicméně pít to nedoporučuju). Já se do nich zamilovala. Jsou vážně dokonalý, můžete si i zahorolezit... To je pane něco. Splnila jsem si sen. Viděla jsem Skryjský jezírka. Nejsilnější zážitek z celýho vejletu, možná proto, že neuvěřitelně zbožňuju vodu. A tahle byla vážně luxusní. Za tu túru (už sem zažila i horší), to fakt stálo.

Zámek Zbiroh
Když jsme konečně našli vstu do zámku a ozpoměli jsme, že máme koupit známku, nastalo čekání, pro nás, předčasně přijíždějící, poměrně zdlouhavé. Naneštěstí tam bylo "sokolnictví". Fakt v uvozovkách. Několik ptáků, převážně nějak zraněnejch. Fajn, jsou zraněný, O.K. ale i když "pan majitel/zachránce" odjel, měl je vzít sebou a dát do nějaký voliéry, jenže on néééé, on je tam nechá. Nehledě na to, že za ty jeho kecy bych mu nejradši rozbila držku. Prohlídka mi uklidnila nervy víc než dost. Bylo tam hodně informací o Templářích. Hňápete to?! TEMPLÁŘI!!! Fascinujou mě. Průvodkyně byla milá, o zámku informací hafo a neuvěřitelně se mi to líbilo. Opravdová nádhera. A TEMPLÁŘI!!!! Dobře, už mlčim :-) Ač sem se málem zcvokla z onoho záchranáře, tohle hodnotim kladně. Hodně kladně.

Ještě tam pojedem, poněvadž máma by chtěla navštívit i Točník, Žebrák a na 100% ještě něco vyšťourá, ale musim říct, že už se na to docela těšim :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama